Zánět středního ucha (otitis media) je jedním z nejčastějších onemocnění uší. Nejčastěji jsou jím postiženy malé děti, kdy se přidružuje k virové či bakteriální infekci horních cest dýchacích.

Středoušní záněty rozlišujeme dle průběhu na akutní a chronické. Dále je můžeme dělit dle exsudace ‒ tvorby hnisu na hnisavé a nehnisavé, přitom hnisavý sekret může mít k hemoragický (krvácivý) charakter.

Výskyt a původce:

Nejčastěji se záněty středouší vyskytují i kojenců a batolat, kdy jsou často oboustranné. V dětském věku jsou potom i časté recidivy.

Jedná se nejčastěji o onemocnění, ve kterém hrají roli viry i bakterie.

Mezi původce patří hlavě

Viry: RSV, adenoviry, chřipkové viry

Bakterie: hemofily, streptokoky, moraxely, stafylokoky aj.

Infekce se to středouší dostává několika způsoby ‒ Eustachovou trubicí z nosohltanu, přes protržený bubínek nebo krví.

Průběh zánětu středního ucha:

  • První stádium je provázeno uzavřením Eustachovy trubice zánětem a počáteční tvorbou sekretu. Bubínek je překrvený a méně pohyblivý. Pacient si v této fázi stěžuje na tlak v uchu či pocit zalehlého ucha.
  • V dalším stádiu se zvyšuje produkce sekretu ve středoušní dutině, což vyklenuje bubínek do zvukovodu. Příznaky, zvláště pak bolesti ucha, zesilují.
  • Třetí stádium je charakterizováno dalším zvětšením objemu hnisu, bubínek se dále vyklenuje a hrozí protržení. Je nutné provést paracentézu, to je propíchnutí bubínku. Po samovolném protržení či paracentéze bubínku dochází k výtoku hnisu a úlevě.
  • Čtvrté stádium je tzv. reparační. Dochází k resorpci hnisu a zahojení bubínku.

Příznaky:

Dominujícím příznakem je bolest ucha, která může mít bodavý pulzující charakter. Dalšími jsou pak teplota, nevolnost, zvracení, neklid aj.

Nemoc může proběhnout i bez celkových příznaků a nevýraznými bolestmi ucha.

Diagnostika:

Klinický obraz provázející zánět středouší je většinou velmi výmluvný.  ORL specialista provádí otologické (ušní) vyšetření, kde jsou viditelné změna na bubínku.

U bolesti ucha je nutné vyloučit i jiné možné příčiny např. bolesti zubů, postižení čelistního kloubu, neuralgie trigeminálního nervu.

Komplikace:

  • Zánět nervů probíhajících v blízkosti postižené části ucha ‒ neuritida VII či VIII hlavového nervu.
  • Přechod akutního zánětu do chronického.
  • Trvalé postižení bubínku, jeho možné zvápenatění, kdy se bubínek stává nepohyblivým, čímž dochází k poruše sluchu.
  • Mastoiditida ‒ zánět výběžku spánkové kosti.
  • Meningitida při přechodu infekce na mozkové blány.
  • Tvorba abscesů mezi mozkovými plenami či v mozkové tkáni.

Léčba:

Hlavním cílem léčby je urychlit vstřebání sekretu, mírnit příznaky. V počátečních fázích se využívá nosních a ušních kapek, léků snižujících teplotu a rozpouštějících hlen. Lehké a počínající případy lze takto zcela vyléčit.

Ve fázi, kdy je dutina středouší zaplněna hnisem, se provádí paracentéza a vzorek je odebrán na kultivaci ke zjištění patogena, na nějž jsou potom nasazena antibiotika.