Spojivka je tenká, vlhká, dobře prokrvená sliznice, která pokrývající vnitřní stranu víček a povrch oka.  Zánět může vyvolat mnoho stimulů, ať již se jedná o infekce, či dráždění alergeny a UV zářením.

Příznaky zánětů spojivek:

Příznaky se mohou lišit dle typu konjunktivitidy, nejčastěji se setkáváme s těmito:

  • Pocit písku v očích
  • Štípání
  • Pálení
  • Svědění
  • Zarudnutí
  • Čirý vodnatý sekret, jenž může přejít do hlenovitého a hnisavého
  • Světloplachost
  • Ranní zalepení očí sekretem
  • Otok víček

Dělení zánětů spojivek:

Infekční konjunktivitidy:

1. Bakteriální konjunktivitidy

Nejčastěji se vyskytuje u pacientů v období zimy a jara. Můžeme ji dle průběhu dělit na

  • Hyperakutní ‒ kdy je původem Neisseria gonorrhoeae, memengitis, corynebakterie či hemofilus. Nemoc je spojena s bolestí, otokem víček, zarudnutím spojivek a tvorbou hnisavého sekretu. Komplikací může být tvorba spojivkových membrán. Je nutné podávání antibiotika, a to celkově i místně v podobě kapek a mastí.
  • Akutní ‒ původci jsou streptokoky, stafylokoky, hemofilus. Oči jsou podrážděné, slzí, sekret je hlenovitý. Antibiotika se podávají místně, tj. kapky, masti.
  • Chronické ‒ nejčastěji se jedná o stafylokokovou či chlamydiovou infekci. Příznaky nejsou tak silně vyjádřeny jako v předchozích případech, ale přetrvávají a mohou oko poškodit a vést až ke ztrátě zraku.

2. Virové konjunktivitidy

Nejčastěji se vyskytující typ zánětů spojivek. Je spojen se štípáním, pálením a řezáním v oku. Oko je zarudlé a tvoří se vodnatý sekret. Původci bývají ponejvíce herpetické viry či adenoviry.

  • Adenovirová konjunktivitida provázívá celkové onemocnění, je tedy spojena se infekcí horních cest dýchacích. Léčba se zaměřuje na zmírnění symptomů. Je možné použít chladivé obklady, výplachy spojivkového vaku, protizánětlivé masti, kapky. V případě těžkého průběhu je možné podat kortikoidy.
  • Herpetická konjunktivitida má rychlý nástup a její riziko spočívá v možném přechodu na další části oka, tj. např. na rohovku. Tato infekce vyžaduje podávání antivirotických mastí.
Neinfekční konjunktivitidy

Do této skupiny jsou řazeny záněty alergické, spojené s autoimunitními nemocemi, způsobené mechanickým, chemickým či UV drážděním oka. Může se na nich podílet i nesprávná korekce oční vady.

  • Alergické konjunktivitidy  se vyskytují velmi často. Mohou být celoroční či sezónní. Oči jsou zarudlé, pálí, štípou a slzí. Často se vyskytují ve spojitosti s alergickou rýmou a tvoří tak jednotku s názvem rhinokonjunktivitida. Léčí se podáváním antihistaminik celkově i místně v podobě kapek, kortikoidy atd.
  • Záněty vzniklé drážděním např. u pacientů, kteří nosí kontaktní čočky. Dochází k podráždění oka se svěděním a výtokem hlenovitého sekretu. V případě dráždění UV zářením dochází k zarudnutí oka, z nějž vytéká vodnatý sekret, je tedy nutné oči před slunečními paprsky chránit. V obou případech se používají prostředky na zklidnění očí a odstranění bolesti. Samozřejmostí je odstranit vyvolávající příčinu.

Komplikace konjunktivitid:

Ačkoli nebývají moc časté, mohou být velmi závažné. Zvláště se s nimi setkáváme i bakteriálních infekcí, kdy se vytvářejí pseudomembrány a membrány ze ztuhlého sekretu. Tento přilne na oční sliznici a je velmi těžké jej oddělit a může pronikat dále do sliznice, což vyústí až ve ztrátu zraku.