Syndrom karpálního tunelu patří mezi tzv. útlakové/úžinové syndromy horní končetiny (kompresní neuropatie). Je dán útlakem či nedokrvením středového nervu (nervus medianus) v zápěstní úžině. Často je nemocí z povolání.

Karpální tunel:

Jeho lokalizace je v oblasti zápěstní rýhy, tedy v oblasti zápěstí. Jeho spodní část je tvořena zápěstními kůstkami a horní část je kryta zápěstním vazem. Vytváří se tak tunel, kterým prochází mnohé struktury, a to cévy, nervy a šlachy svalů ruky. Hlavním procházejícím nervem je nervus medianus, který senzitivně inervuje palec, ukazovák, prostředník a půlku prsteníčku, motoricky pak hlavně palec či meziprstní svaly…

Rizikové faktory:

  • Dlouhodobé a nadměrné zatěžování ruky a zápěstí
  • Vibrace, které se přenášejí na ruku
  • Cukrovka
  • Poruchy štítné žlázy

Příčiny vedoucí k vzniku syndromu karpálního tunelu:

Stlačení nervus medianus

  • Zesílení šlach procházejících tunelem dlouhodobého  přetěžování, dlouhodobě opakovanými pohyby, nepřirozeným postavením ruky… (často u lidí pracujících u PC)
  • Přenos vibrací při práci, např. u lidí pracujících se sbíječkou
  • Úrazy v oblasti ruky, kdy dochází k otoku
  • Revmatické nemoci, kdy je přítomen zánět, se kterým se pojí i otok
  • Metabolické a hormonální nemoci
  • Nadměrné zadržování vody, např. v graviditě či poruchách ledvinných funkcí
  • Vrozeně zúžený karpální tunel
  • Nádory v oblasti tunelu

Příznaky:

Může jít o příznaky přechodné, ale pokud je nerv stlačen dlouhodobě, může být nevratně poškozen.

Nejprve se objevují poruchy citlivosti – parestézie, dysestézie. Pacienta brní prsty a dlaně, a to hlavně v noci. Je přítomné snížení citlivosti konečků prstů. Může mít pocit, že má ruku oteklou.

S pokračováním a neřešením nemoci se objevují i poruchy motoriky, tj. s uchopováním předmětů vinou necitlivosti, ale snižuje se též síla, např. stisku. Objeví se i změny na kůži, její zeslabení, stejně tak atrofují svaly. Typická je i ranní ztuhlost. Někdy může bolest vystřelovat i do lokte či až do ramene.

Úlevu přináší protřepání ruky a její svěšení, příznaky se naopak zhoršují se zvednutím končetiny a vykonávanou prací.

Vyšetření a určení diagnózy:

Lékař prokazuje poruchy citlivosti a hlavně pak defekty v pohyblivosti. Nejvíce jsou viditelné poruchy pohyblivosti palce, a také zmenšení, atrofie svalu palce.

Důležité je pak vyšetření EMG (elektromyografie) – zaznamenává změny ve vodivosti nervů. Může se využít i ultrazvuk či CT.

Léčba karpálního tunelu:

Počáteční stádia je vhodné léčit konzervativně, tj. preferuje se fyzikální terapie (eletrika, ultrazvuk, voda, fyzioterapie (cvičení), kineziotaping, terapie rázovou vlnou. Zprvu však může pomoc znehybnění, chlazení, protizánětlivé léky a masti, vitamíny skupiny B aj.

V pokročilých stádiích je nutný chirurgický zákrok, během něhož se prořízne vaz přemosťující karpální tunel. Tím se uvolní struktury, které se v tunelu nacházejí. Zákrok je možné provést i ambulantně v lokální anestezii.