Pneumotorax je stav, kdy se v pleurálním prostoru nachází vzduch, což způsobí stav, kdy se nemůže plíce správně rozpínat a kolabuje. Dochází k dušnosti, postižená část plic „nedýchá“.

Dělení pneumotoraxů

  • Vnitřní:

Vznikne, když se poškodí viscerální list pleury (blány, který pokrývá plíce) a okolní plicní tkáň. Vzduch z plíce se tak dostává do pleurální dutiny.

  • Uzavřený:

Dojde k jednorázovému vniknutí vzduchu do pleurální dutiny, např. poraněním, které se uzavře.

  • Otevřený:

Při této formě dochází ke komunikaci mezi prostředím či dýchacími cestami a pleurální dutinou. Nedochází k uzavření defektu.

  • Ventilovaný:

Při nádechu dochází k vniknutí vzduchu do pleurální dutiny otvorem, ale během výdechu se tento otvor uzavírá a vniklý vzduch se nedostává ven, hromadí se.

Můžeme je též dělit dle příčiny vzniku:

  • Spontánní ‒ samovolně vzniklý
  • Traumatický
  • Iatrogenní ‒ způsobený lékařem, např. při punkci podklíčkové žíly

Příčiny:

  • Bodná, střelná poranění
  • Zlomeniny žeber
  • Kontuze hrudníku
  • Rozedma plic
  • Intenzivní kašel
  • Umělá plicní ventilace

Příznaky:

Vyskytují se bolesti na hrudi, suchý kašel, dušnost, jejich tíže se odvíjí od typu pneumotoraxu a jeho vážnosti. U uzavřeného typu s malým množstvím uniklého vzduchu může po krátkodobé dušnosti stav sám odeznít. Zatímco u jiných forem může bez pomoci lékaře dojít i k udušení.

Diagnostika pneumotoraxu:

Fyzikální vyšetření: Poslechem lékař zjistí neslyšné dýchání, poklep je více zvučný.

Zobrazovací metody: RTG, CT, ultrazvuk

Krevní odběry: nejdůležitější jsou krevní plyny

Naopak se při podezření na pneumotorax neprovádí spirometrie, během ní by mohlo dojít ke zhoršení stavu pacienta.

Léčba pneumotoraxu:

Nejdůležitější je zhodnocení stavu pacienta. Někdy postačí konzervativní léčba a klidový režim s tlumením bolesti a kašle, přidává se též kyslík. Během pár dní dochází ke vstřebání pneumotoraxu.

U vážnějších případů je nutný okamžitý zákrok.

Provádí se napíchnutí hrudní stěny s průnikem do pleurální dutiny pomocí jehly, a to v oblasti 2. mezižeberního prostoru. Jehlou se odsaje vzduch.

Zavádí se též hrudní drenáž, pomocí trokaru se pronikne do pleurální dutiny a drén se napojí na odsávací přístroj.

V případě otevřeného pneumotoraxu je nutné ošetřit a uzavřít pronikající poranění.

Drenáž se ukončuje po úplném vymizení vzduchu a kontrole RTG.

V případě, že nedochází po několika dnech i přes zadrénování ke zlepšení či se pneumotoraxi opakují, dojde k chirurgickému zákroku. Je provedena torakoskopie či torakotomie (náhled do či otevření hrudníku). Cílem je odstranit všechen vniklý vzduch a ošetřit plicní tkáň, aby se zabránilo opětovnému návratu pneumotoraxu. To se docílí pomocí vyvolání aseptického zánětu, kdy dojde ke srůstu parietální a viscerální pleury (tj. listu na hrudní stěně a listu na plíci).

Komplikace:

Může dojít k vzniku hnisavého výpotku či přítomnosti krve v pleurální dutině ‒ fluidotoraxu, hemotoraxu.