Rtuť je kov, který je jako jediný za běžné teploty tekutý a těkavý, latinky se jmenuje hydragryrum („tekuté stříbro“).

Dříve jsme rtutí setkávali v teploměrech a zářivkách. Ty jsou však již nyní zakázané. Dnes se rtuť využívá v průmyslu a do různých kovových slitin.

Cesty otravy:

  • Požití rtuti nebo jejích solí ústy
  • Inhalace rtuťových par

Akutní otrava rtutí a jejími sloučeninami

Příznaky:

Akutní otrava má bouřlivý průběh.

  • Plíce:

Provází ji těžké postižení plic, dojde totiž ke vzniku sterilního (neinfekčního) zápalu plic. Ten je často provázet edémem, tj. otokem, plic. V plicích roste tlak a do plicních sklípků může vnikat krev z cév. Omezují se tak plicní funkce a postižený pacient má kašel a dušnost. Tento stav může skončit selháním dýchání, tedy i smrtí postiženého.

  • Trávicí systém:

Pokud byly soli rtuti požity, může dojít k narušení trávicího ústrojí, to se projeví bolestmi břicha, nevolností, zvracením, průjmy, v nich se často objevuje i krev, neboť je zánětem postižena střevní sliznice. Objevuje se též zánět dásní (gingivitida).

  • Ledviny:

Akutní otrava působí i na ledviny, k projevům ale dochází se zpožděním, tj. objevují se za cca 1−3 dny od otravy. Objevují se příznaky selhávání ledvin, a to buď zvýšená tvorba moči a močení, nebo naopak zástava tvorby moči a močení.

  • Sliznice a pokožka:

Při přímém kontaktu se sliznicemi a pokožkou může dojít k poškození tkáně.

Chronická otrava:

Při chronické otravě jsme vystavení malému množství rtuti, ale dlouhodobě, ta se pak kumuluje v organismu a ničí jej.

Neurologické obtíže:

Je narušena centrální nervová soustava, neboť rtuť může pronikat do mozku a kumulovat se v kůře mozkové, bazálních gangliích a mozečku. Mohou se objevit:

  • bolesti hlavy
  • záchvaty
  • změny chování
  • deprese
  • poruchy paměti
  • nespavost
  • neklid
  • závratě
  • třes
  • brnění prstů, změny citlivosti
  • porucha cílení pohybu, ztráta „šikovnosti“
  • poruchy řeči
  • poruchy polykání

Neneurologické příznaky:

  • Narušení sluchu, poškození sluchového nervu
  • Objevuje se stejně jako u akutní formy zánět dásní.
  • Zhoršování funkce ledvin
  • Pokles váhy
  • Zvýšené slinění
  • Kovová pachuť v ústech
  • Únava

Diagnostikování otravy rtutí:

Pokud je podezření na otravu rtutí zjišťuje se její koncentrace v krvi či moči, kde je samozřejmě zvýšená. Pokud je zvýšená v krvi, jedná se o nedávné vystavení rtuti, tj. provází akutní otravu. Pokud je zvýšená koncentrace rtuti v moči, jedná se pravděpodobně o chronickou otravu.

Dále nacházíme poruchy dle poškozeného orgánu, např. poruchy funkce ledvin…

Léčba otravy:

Akutní otrava se řeší na jednotkách intenzivní péče, neboť je vzhledem k postižení dýchacích cest často nutné napojit otráveného na umělou plicní ventilaci. Podávají se léky na snížení kašle, rozpouštění hlenu, léky proti plicními otoku aj.

Chronická otrava je řešena pomocí podání chelatačních činidel (dimerkaptopropan sulfonát sodný), ty vyváží rtuť a ta se na svém nosiči vyloučí z těla.

U požití je možné vyvolat zvracení, vypláchnout žaludek.

Při postižení ledvin je nutné nemocného dialyzovat.