Krvácení do mozku je závažný stav, který může skončit smrtí postiženého.

Může mít podobu krvácení pod měkkou plenu mozkovou ‒ subarachnoidální krvácení, nebo intracerebrální ‒ do mozkové tkáně.

Subarachnoideální krvácení:

Subarachnoideální krvácení (SAK) označuje stav, kdy je mezi pavučnicí a omozečnicí přítomna krev, která má nejčastěji původ z prasklé tepenné výdutě (60%) u vysokého krevního tlaku. Krev uniká do prostor s mozkomíšním mokem, dochází ke zvýšení nitrolebního tlaku.

Projevy:

  • Bolest hlavy
  • Zmatenost
  • Poruchy vědomí
  • Spavost
  • Nevolnost, zvracení
  • Světloplachost
  • Meningeální syndrom
  • Neklid, agresivita…

Pokud se SAK propaguje i do mozkové tkáně, přidružují se příznaky související s postiženou oblastí mozku.

Vyšetření:

  • CT mozku
  • Vyšetření mozkomíšního moku, kde jsou nalézány známky přítomnosti krve
  • Angiografie mozkových cév

Léčba:

Léčebný plán se řídí dle stavu pacienta a nálezu na angiografii. V případě aneurysmat může být provedena operace, kdy se zaklipuje krček aneurysmatu nebo se jeho dutina vyplní spirálou. Pokud nejsou aneurysmata nalezena, léčí se konzervativně.

Důležitý je klid na lůžku, symptomatická léčba potlačující bolest, zvracení atd.

Intracerebrální krvácení:

Intracerebrální krvácení, je krvácením do mozkové tkáně. Často bývá masivní a krev má původ v prasklé cévě, která je často nějak narušená ‒ aterosklerózou, vrozeně. Přidá-li se pak i vysoký krevní tlak nebo úraz provázený „natržením“ mozkové tkáně, kdy se poraní i cévy, dojde k ruptuře.

Projevy:

  • Bolesti hlavy ‒ otok mozku, zvýšený nitrolební tlak
  • Poruchy vědomí, kóma
  • Zvracení
  • Ložiskové příznaky dle místa, kde se krvácení nachází ‒ ochrnutí končetin, poruchy řeči aj.

Vyšetření:

  • CT mozku, magnetická rezonance
  • Angiografie
  • Testy na krevní srážlivost
  • EKG
  • Krevní obraz, jaterní testy

Průběh a léčba:

Krvácení se většinou samo zastaví, pokud pacient netrpí poruchou krevní srážlivosti. Nahromaděná vylitá krev ‒ hematom se podílí na rozvoji edému mozku, zánětové reakce a zvyšuje nitrolební tlak. Důležité je snížit krevní tlak pod 160/90 mmHg.

Hematom je v určitých případech možné chirurgicky „vypustit“.

Podávají se léky snižující nitrolební tlak jako např. manitol, pacientovi se zvyšuje koncentrace kyslíku ve vdechovaném vzduchu, což má za následek zúžení cévního průsvitu tepen v mozkovém cévním řečišti, aj.

V případě epileptických záchvatů jsou nasazena antiepileptika.

Po proběhlém krvácení je nutná časná rehabilitace.

Komplikace:

Ke komplikacím může dojít v průběhu léčby a mají podobu infekce, rozvratu vnitřního prostření či selhávání důležitých orgánů.

V pozdějším období pak dominují komplikace v podobě obrn, paréz, ztráty řeči, mentálního deficitu. Člověk se může stát nesoběstačným, připoutaným na lůžko.

Úmrtnost na intracerebrální krvácení je kolem 30‒40%.