Kreatinkináza je enzym, který se nachází v cytosolu buněk, a to hlavně buněk kosterního a srdečního svalu a v mozku, rozlišujeme tedy tři druhy. Katalyzuje přenos vysokoenergetického fosfátu z ATP na kreatin, což se uplatní při stahu svalů, kontrakci, a tím i pohybu.

Kdy se provádí vyšetření?

  • Bolesti a slabost svalů
  • Bolesti na hrudi s podezřením na infarkt myokardu (srdečního svalu)

Pro vyšetření se odebírá vzorek žilní krve. Ten je odebrán ráno na lačno. Je měřena hodnota celkového kreatinkinázy i jednotlivých forem.

Hodnoty kreatinkinázy:

Jsou jiné pro každou věkovou kategorii, rozdílné jsou i u mužů a žen.

0 až 6 týdnů:               1,26−6,66
6 týdnů až 1 rok:        0,17−2,44
1 až 15 let:                   0,2−2,27
Muži: 15 až 30 let:     0,2−3,8
Ženy: 15 až 30 let:       0,2−2,5
Muži: 30 až 40 let:     0,2−2,85
Ženy: 30 až 40 let:       0,2−2,2
Muži: 40 až 50 let:     0,2−3,6
Ženy: 40 až 50 let:       0,2−3,1
Muži: 50 až 60 let:     0,2−4,3
Ženy: 50 až 60 let:       0,2−2,9
Muži: 60 a starší:       0,2−2,6
Ženy: 60 a starší:         0,2−1,9

Zvýšení koncentrace kreatinkinázy

Kreatinkináza je zvýšená u stavů, kdy jsou poškozeny či umírají svalové buňky, při tom dojde k uvolnění enzymu z nitra buňky do krve.

A, Srdeční onemocnění
  • Srdeční infarkt
  • Myokarditida
B, Rozpad svalových buněk, rabdomyolýzamuscles-811479_960_720

1, Mechanického poškození svalů:

tj. crush syndrom, při němž dojde k rozdrcení svalů, znehybnění – imobilita, úraz, operační zákrok.

2, Poškození svalových buněk předchází i při těchto stavech:

  • Zvýšená svalová námaha, dlouhé namáhavé pochody, při dlouhotrvajícím epileptickém záchvatu, při tetanu, tetanických křečích.
  • Působení vysoké, či naopak nízké teploty
  • Nedokrevnost, tj. ischemie, kdy sval nedostává dostatek kyslíku a živin
  • Změny v metabolismu, snížená hladina draslíku a sodíku, ketoacidóza, která provází dekompenzaci diabetu
  • Léky a toxické látky – nadměrný příjem alkoholu, užívání léků na snížení hladiny cholesterolu, tj. statiny, myotoxické jsou též kolchicin v antimalaricích, některá antipsychotika ( clozapin, risperidon), chinolonová antibiotika, imusnosupresiva aj.
  • Infekce postihující svalové buňky, způsobují záněty svalů, tj. myositidy.
  • Autoimunitní reakce, kdy se tvoří protilátky proti strukturám svalových buněk, polymyositida, dermatomyositida.
  • Vrozené nemocimyopatie způsobené špatným metabolismem glykogenu, lipidů…
  • Endokrinopatie, poruchy funkce štítné žlázy, poruchy funkce nadledvinek.
  • Maligní hypertermii, což je onemocnění kosterního svalstva, kdy je dědičně narušen metabolismus vápníku ve svalové buňce. K záchvatu dochází např. v průběhu celkové anestezie. Jedná se o velmi vážný stav, který může skončit smrtí pacienta.

3,  Vrozené svalové dystrofie

Nejčastěji se vyskytuje Duschenova svalová dystrofie, dále pak Beckerova. Dochází k atrofiím svalů, ztrátě svalové síly a pacienti umírají.

C, Onemocnění ledvin

U některých pacientů se zvýšenou hladinou kreatinkinázy je přítomné onemocnění ledvin, ať už se jedná o akutní, či chronické ledvinné selhávání. Zde jde spíše o snížené vylučování kinázy než rozpad svalových buněk jako takových.

Snížená aktivita kreatinkinázy

  • Malé množství svalové hmoty
  • Užívání kortikosteroidů
  • Onemocnění jater, nejčastěji při alkoholismu
  • Chronické onemocnění pojivových tkání