Jaterní testy

Pod jaterními testy se skrývá krevní vyšetření, které nám pomůže objasnit, v jakém stavu jsou játra. Mírné či přechodné zvýšení nemusí znamenat, že jsou játra nějak poškozena, a naopak i jaterní testy, které vyjdou v pořádku, nemusí znamenat, že játra nejsou poškozena.

Játra mohou být poškozena mnoha vlivy, může se jednat o alkoholismus, užívání drog, užívání léků a jiných toxických látek, ale také infekcemi napadajícími játra, tj. hepatitidy (hlavně B a C), mononukleóza, rakovina, překážky ve žlučových cestách atd.

Vyšetřované parametry:

Do jaterních testů se řadí hlavně 4 jaterní enzymy, které se vyskytují v jaterních buňkách, a bilirubin.

Hodnoty se liší u mužů a u žen, mohou být ovlivněny věkem, obezitou, fyzickou námahou atd.

Jaterní enzymy, které se mohou vyskytovat v séru, jsou:

• AST (aspartátaminotransferáza) ‒ 0,05‒0,75 μkat/l
• ALT (alaninaminotransferáza) ‒ 0,1‒0,78 μkat/l
• GMT/ GGT (gamaglutamyltransferáza) ‒ 0,05‒0,72 μkat/l
• ALP (alkalická fosfatáza) ‒ 0,05‒2,2 μkat/l

Dále se vyšetřuje bilirubin:

Bilirubin ‒ 17-20 μmol/l

Syntetické funkce jater:

V jaterních testech se může též testovat jejich syntetická schopnost. O té vypovídá hladina albuminu a prealbuminu, srážecích faktorů i lipidů/lipoproteinů.

Krevní odběry:

Na jaterní testy se odebírá žilní krev z loketní jamky (možno i z jiných žil)ú, a to na lačno. Pacient by také před odběry neměl mít větší fyzickou námahu.

Změna hodnot v jaterních testech:

AST a ALT

Zvýšená koncentrace AST a ALT znamená poškození jaterních buněk, tj. hepatocelulární poškození. S takovým se můžeme setkat např. u žloutenek, fibrózy, cirhózy, toxickém poškození jater…

• AST však může být zvýšeno i v případě poškození srdečních buněk, poškození příčně pruhovaného svalstva, ledvin, mozku, uvolňuje se také z červených krvinek, např. u infarktu myokardu, zánětech svalů, svalové dystrofii, selhávání ledvin, snížené funkci štítné žlázy. Pokud je tedy zvýšeno pouze AST, jedná se patrně o patologii, která se netýká jater. Proto se využívá také tzv. de Rittisův index, tj. poměr AST/ALT.
• ALT se v krvi zvýší již při malém poškození jater, jaterní buňky nemusí umírat, stačí, pokud je zvýšená propustnost buněčné membrány hepatocytu.

GMT a ALP

Zvýšená koncentrace GMT a ALP je typické pro stavy, kdy je narušen odtok žluči z jater i ze žlučových cest, např. v případě přítomnosti žlučového kamene. Tyto hodnoty, hlavně pak GMT, bývají často zvýšené u lidi popíjejících častěji alkohol. ALP však může být zvýšené i u nemocí kostí, zvláště u metastazování primárních nádorů do kostí. GMT je pak přítomné také ve slinivce, ledvinách a červených krvinkách.

Syntetická funkce jater

Syntetickou funkci jater pak může pomoci ozřejmit testování koncentrace albuminu a prealbuminu, srážecích faktorů a lipidů. Tyto jsou „vytvářeny“ v játrech. U pacientů s poškozenými játry dochází k omezení syntézy prelbunimu i albuminu, je narušeno krevní srážení. Akutní jaterní poškození provází zvýšení hladiny triglyceridů, cholesterol a fosfolipidy mohou stoupat u poruch odtoku žluči z jater.

Vyhodnocení testů:

Výsledky jaterních testů je tedy nutné dát do správné souvislosti společně s dalšími vyšetřeními. Jednotlivé, izolovaně zvýšené hodnoty nemusí mít velkou vypovídající honottu