Impetigo patří mezi infekční kožní onemocnění, které je vysoce nakažlivé.

Původci impetiga:

Hlavním původcem nemoci je stafylokok, v menším procentu případů jím může být i streptokok.

Vstup infekce:

Pokožka tvoří bariéru mezi tělem a vnějším prostředím, pokud je nějak porušena, mohou vstupovat bakterie do kůže a jejích hlubších vrstev a pak i dále do těla. Vstupní branou jsou např. řezná poranění, pokousání, poškrábání, místo bodnutí hmyzem aj.  Může se stát, že se infekce vyskytne i na neporušené kůži.

Projevy infekce:

Ložiska impetiga se mohou vyskytnout kdekoli na kůži. Nejčastější lokalizací je však obličej, krk a končetiny.

Vzhledem k tomu, že je nemoc vysoce infekční, musíme dodržovat přísná hygienická pravidla, mytí rukou, používání vlastního ručníku, žehlení prádla atd., krom nakažení dalších osob je rizikem i autoinokulace, kdy si sami přeneseme bakterie – prsty, oděvy aj. na další místa, části pokožky těla.

Formy impetiga:

Nebulózní

makupovezikulární. u tohoto druhy převažuje výskyt ložisek s krustami. Původcem je streptokok. Tato forma začíná červenými makulkami, které se postupně přeměňují na puchýře. Jejich obsah je zpočátku čirý, ale později se zakalí, puchýř praská a tekutina se vylívá. Po zaschnutí vytváří medové krusty.

Bulózní

který mají na svědomí hlavě stafylokoky, které produkují toxiny, které narušují kůži a podkoží – epidermolytické např. exfoliatin A nebo B. V takovém případě je pokožka poseta puchýři až bulami, po jejich stržení mohou zůstávat mělké červené a mokvavé eroze.

Smíšená

kdy se na rozvoji infekce podílejí oba patogeni, mohou se vyskytnout krusty i puchýře.

U všech forem impetiga se nekomplikované onemocnění se hojí do cca 7-10 dní, bez jizev, místa po ložiscích však mohou zůstat dočasně světlejší či tmavší.

Léčba:

U nekomplikovaných případů je léčba hlavně místní, tj. odstranění krust keratolytickými mastmi na odstranění krust, poté se místa opláchnou roztokem manganistanu draselného. Používají se antibiotické masti a krémy. Je možné využít i antimikrobiální koupele či obklady.

U případů, kde je průběh těžší či nemoc neodpovídá na místní léčbu, se volí celková antibiotická léčba. K ní se přistupuje okamžitě v případech pacientů s narušeným imunitním systémem.

Komplikace:

I u této nemoci se mohou vyskytnout komplikace, i když jsou vzácné – mohou jimi být glomerulonefritida či syndrom opařené kůže při silném působení stafylokokových toxinů na kůži. Vznikají velká rudá ložiska, která připomínají popáleninu. Vrchní vrstva pokožky nad těmito ložisky se odlupuje v cárech. Hrozí riziko infikace takto postižených míst kůže. Je nutné pacienta hospitalizovat.

Prevence:

Prevence je důležitá hlavně v kolektivech, nejvíce pak u malých dětí ve školkách, kde by se mohlo impetigo rychle šířit. Nejdůležitější je pak přísná hygiena – pravidelné a pečlivé mytí rukou, používání vlastních hygienických potřeb i ručníků aj.