Dysgrafie je vada, při které je narušen písemný projev. Písmo bývá špatně čitelné, až nečitelné. Problémy bývají s naučením se psát. Dítě si písmena hůře pamatuje a má obtíže je napodobit, písmena deformuje, zaměňuje či zrcadlově obrací. Porucha nemusí být zprvu rozpoznána a problémy mohou být přisuzovány lenosti.

Projevy dysgrafika:

  • Psaní mimo řádek, písmena poskakují nad i pod řádkem
  • Špatný sklon písma, či se sklon mění v průběhu psaní
  • Různě velká písmena
  • Směšování psacího a tiskacího psaní
  • Spojování více slov do jednoho, nebo naopak rozpojování slov
  • Přerušované psaní
  • Pomalé psaní
  • Tlačení na tužku, propisku
  • Křečovité uchopení psací potřeby
  • Časté škrtání a přepisování
  • Vynechávání písmen i celých slov ve větách
  • Gramatické chyby, nepsaní háčků a čárek nad písmeny
  • Komolení slov
  • Záměna písmen
  • Nedopsávání slov či písmen
  • Nepravidelné mezery mezi slovy
  • Pomalé psaní, nebo naopak velmi rychlé, zbrklé
  • Diktuje si polohlasem psaná písmena
  • Špatné držení těla při psaní
  • Rychlá únava při psaní

Příčiny:

  • Je předpoklad, že se jedná o poruchu s genetickým, tedy dědičným podkladem.
  • Výše zmíněné projevy jsou dány pohybovými obtížemi, kdy je deficit v plánování pohybu a špatném úchopu psacího náčiní. Je narušena jemná motorika a koordinace.
  • Jsou přítomné i poruchy vizuálního vnímání, vizuální paměti a představivosti. Dítě hůře rozpoznává a zapamatovává si písmena, jejich tvar a umístění.
  • U dysgrafiků je také zhoršení prostorová orientace, což vede k neuspořádanosti písma na stránce.

Diagnostika poruchy:

Diagnostika dysgrafie patří do rukou psychiatra či psychologa. Provádí se vyšetření, která mohou odhalit poškození mozku, testy kreslení a testy zrakové vnímavosti.

Většinou dochází k odhalení poruchy v první třídě, kdy je dítě odesláno do pedagogicko-psychologické poradny, odkud je doporučeno k návštěvě odborníka.

Kompenzace dysgrafie:

Je důležité určit diagnózu brzo, aby mohla být zahájena potřebná opatření.

Dítě se učí rozvíjet hrubou i jemnou motoriku. Provádí se uvolňovací cviky, neboť často drží tužku křečovitě a u psaní ztuhle sedí.

Důležité je předcházet špatným návykům v držení psacích potřeb. Je vhodné zvolit dobře tvarovanou psací pomůcku, např. trojhrannou.

Dítě by se mělo učit psát v době, kdy je upraveno držení psacích pomůcek, jinak by si zafixovalo špatné návyky a přeučování je těžší než samotné prvotní učení.

Věnuje se pozornost nácviku podobných písmen, např. N a M, A a O, K a H, spojování slov do slabik a poté do slov.

Znaménka nad písmeny je u těchto dětí lepší psát okamžitě po dopsání písmene.

Pro některé dysgrafiky je vhodnější, pokud budou psát tiskacím písmem, vyhnout se tak obtížím se spojováním písmen, které pro ně může být obtížné.

Při výuce dysgrafika je potřeba trpělivosti a respektování jeho tempa. Procvičovat je nutné každodenně. Nepostradatelné je také chválení, aby dítě nebylo psaním stresované a neurotické.