Diabetes neboli cukrovka je rozšířenou nemocí hlavně její 2. typ, který je spojený s věkem a obezitou. Déle probíhající stav se zvýšenou hladinou cukru v krvi má za následek poškození cév, nervů a mnoha orgánů.

Mimo jiné jsou ohroženy i oči, kde jsou cévy jemné, jejich poškození je tedy snadnější. Dochází k tzv. mikroangiopatii.

Diabetická retinopatie je jednou z nejčastějších příčin slepoty ve vyspělých zemích. Postihuje 80‒100 % nemocných s 2. typem a trváním nemoci déle než 20 let. Riziko oslepnutí je u diabetiku až 20krát vyšší než u zdravé populace.

Vznik retinopatie:

Při diabetické retinopatii dochází k patologickým změnám na cévách sítnice i sítnici samotné. Postižené jsou hlavně drobné sítnicové vlásečnice, kapiláry. Na cévách sítnice se mohou vytvořit drobné vychlípeniny (mikroaneurysmata), cévy jsou křehké a praskají, dochází ke krvácení do sítnice (hemoragie). V sítnici také dochází ke vzniku otoku (edému) a novotvorbě cév (neovaskularizaci) a zmnožení vaziva na úkor původní funkční tkáně sítnice.

To může vést k destrukci sítnice a slepotě.

Druhy diabetické retinopatie:

  • Neproliferativní ‒ v sítnici jsou mikroaneurysmata, krvácení a otok je v sítnici.
  • Proliferativní ‒ dochází k tvorbě nových cév a fibrózní tkáně
  • Makulopatie ‒ rozvíjí se makulární edém

Příznaky:

Rozvíjející se retinopatie nemusí mít zprvu žádné příznaky. Dlouho se nezhoršuje zrak, až v pozdějších stádiích, kdy je již těžké terapeuticky zasáhnout.

Postupně dochází ke zhoršování zrakové ostrosti, rozmlžení, pokroucení obrazu, výpadkům obrazu v centru pohledu, zhoršené rozlišování barev.

Vyšetřování:

Vyšetření provádí oční lékař, oftalmolog. Vyšetřuje zrakovou ostrost pomocí optotypů, dále vyšetření nitroočního tlaku, vyšetřuje se též přední segment oka pomocí štěrbinové lampy. Po rozkapání očí pomocí mydriatik se vyšetřuje čočka, sklivec a sítnice. Doplňujícími vyšetřeními jsou např. fluorescenční angiografie sítnice, slouží k posouzení perfuze,prokrvení, sítnice a identifikaci prosakování do sítnice. Je též možné provést ultrazvukové vyšetření, které pomůže odhalit odchlípení sítnice.


Léčba:

Léčba se určuje dle stupně postižení. Je možné volit medikamentózní, laserovou či chirurgickou léčbu.  Nejdůležitější je ovšem prevence, tedy dobrá kompenzace diabetu.

Medikamentózní léčba je založená na ovlivnění cévních stěn, zvýšení jejich pevnosti, a snížení otoku pomocí kortikosteroidů.

Standardem je laserová fotokoagulace sítnice, která se provádí argonovým laserem, lokálně nebo plošně, podle toho, jak velký je nález. Cílem terapie je předejít postupu, tedy zhoršení diabetických změn na sítnici.

Mikrochirurgická léčba se provádí při komplikacích proliferativní diabetické retinopatie. Takovou komplikací je např. přítomnost krvácení do sklivce, odchlípnutí sítnice nebo postupující novotrovba cév. Operace trvá přibližně 1‒2 hodiny, je prováděna v lokální anestezii miniinvazivní bezstehovou technikou.

Biologická léčba ‒ použití faktoru, který zamezuje tvorbě nových cév.