Bronchoskopie je endoskopickou vyšetřovací i léčebnou technikou. Vyšetřují se díky ní dolní cesty dýchací, obsahuje miniaturní videokameru, s možností odebrání vzorku tkáně.

Bronchoskopické přístroje jsou v dnešní době již jen ohebné, flexibilní, dříve tuhé, rigidní.

Endoskop se zavádí ústní dutinou, vsune se do nosohltanu, pak do hrtanu a dále do dýchacích cest.

Příprava pacienta před bronchoskopií:

Vyšetření se provádí na lačno, pokud je plánované, a ne urgentní. Doporučuje se nejíst a nepít cca 4 hodiny před výkonem. Je možné provádět bronchoskopii v plné anestezii, před ní je nutné provést předoperační vyšetření, včetně krevní srážlivosti, častěji se však používá pouze anestezie lokální. Aplikuje se znecitlivující látka do horních cest dýchacích, takže zavádění endoskopu není bolestivé a nenutí ke kašli či zvracení. K místnímu znecitlivění je možné podat i uklidňující, tlumivé léky. Podávají se také antitusika, léky tlumící kašel a také léky potlačující produkci sekretu. Při zasunutí bronchoskopu do dýchacích cest, jsou i tyto postupně znecitlivěny. Po dobu bronchoskopického vyšetření je monitorován tlak, tepová frekvence a saturace krve kyslíkem.

Po dokončení bronchoskopie je pacient po krátkou dobu sledován, zda nedošlo k nějakým komplikacím. Nadále se monitoruje krevní tlak, tepová frekvence a saturace. Po bronchoskopii by pacient neměl 4 hodiny pít a jíst, aby nedošlo k vniknutí do dýchacích cest, které jsou umrtveny a necitlivé. Musí tedy dojít k odeznění vlivu znecitlivujících preparátů.

Využití bronchoskopie:

Bronchoskopie je hlavně metodou diagnostickou. Nahlédnutí do dýchacích cest poskytne přesné informace o jejich stavu, abnormitách, přítomnosti zánětu, poranění, nádorovému bujení. Je mnohem citlivější a názornější než RTG, CT a magnetická rezonance. Je možné odebrat vzorek tkáně na histologické vyšetření. Dále je možné provést BAL, tj. instilovat do plic tekutinu (fyziologický roztok), tu následně vysát a poslat na kultivaci, kde se odhalí přítomnosti patogenů, bakterií, plísní…, ale také buněk, např. imunitního systému.

Bronchoskopie má též terapeutické využití. Může posloužit v případě zaklínění cizího tělesa v dýchacích cestách. Též je možné odsát jím tekutý obsah z plic, tj. přítomný hlen, hnis či krev. Je možné provést léčebnou laváž. Dalším využitím je cílené podání léků přímo do plic.

Komplikace bronchoskopie:

Někteří pacienti mohou mít strach a vyšetření špatně snáší.

Při zavádění přístroje může být vyvolá kašel, pocit na zvracení

Dráždění dýchacích cesta může vést k pocitu ztíženého dýchání

Po vyšetření se může objevit chrapot či zhrubělý hlas z podráždění hlasivek

Při bronchoskopii může dojít k dušnosti, poklesu saturace, okysličení krve

Dýchací cesty mohou být bronchoskopem poraněny s krvácením, či dokonce s perforací