Kyčel patří mezi největší klouby v těle, tudíž nese i velkou zátěž. K bezbolestné chůzi je nutné, aby byly v pořádku všechny struktury kyčle, tj. kosti, chrupavky, vazy a šlachy.

Nejčastější příčiny bolestí kyčle:

  1. Osteoartritidydegenerativní onemocnění kloubu, kdy dochází k opotřebování, poškození až vymizení kloubní chrupavky. V takovém případě se dostávají do kontaktu dvě kosti, které se vzájemně třou, chybí kluzná plocha. To způsobuje bolest i poškození kostí. Bolest může být při chůzi, ale také v klidu. Při započetí pohybu z klidové polohy bývá těžké kloub rozhýbat. Za osteoartritidou stojí věk, obezita, poranění kloubů, genetická predispozice.
  2. Revmatoidní artritidy zánětlivé autoimunitní onemocnění, kdy je postižena synovie, vrstva vystýlající kloub. Zánět postupně ničí chrupavku kloubu. Je přítomen otok, zarudnutí a bolestivost. S diagnostikou pomůže RTG, krevní odběry, kde jsou přítomné autoprotilátky – revmatoidní faktory.
  3. Infekční artritidy – mohou být původu virového či bakteriálního, nejčastěji provázejí otevřené poranění v oblasti kyčelního kloubu, ale infekce se do kloubu může zanést i krevní cestou z jiného infekčního ložiska v těle.
  4. Zranění kyčelního kloubuzlomeniny v oblasti kyčle jsou nejčastěji u starších lidí, hlavně žen trpících osteoporózou. Zlomenina v oblasti kyčle může být následována avaskulární nekrózou, kdy dojde k odúmrtí kosti, neboť se při zlomenině přeruší céva zásobující kloubní hlavici na femuru, kosti stehenní.
  5. Osteoporóza – v případě, že je v těle nedostatek vápníku, či je vápník z kostí nadměrně uvolňován dochází k tomu, že je kostní tkáň křehčí a náchylnější k poranění. Riziko je vyšší u žen.
  6. Vrozená dysplazie kyčlí a luxace kyčlenarušený vývoj kyčelního kloubů, porucha osifikace kyčelní jamky, hlavice kloubu může z kloubu vyskakovat.
  7. Rozdílná délka končetin může vést k nerovnoměrnému zatížení kyčelních kloubů.
  8. Přeskakující kyčel – coxa saltans
  9. Mimokloubní kyčelní obtíže – svalové, šlachové…

Diagnostika bolestí kloubů:

Odebrání anamnézy – pacientovi jsou kladeny dotazy na

  • lokalizaci a charakter bolesti, zda je při pohybu i v klidu aj.
  • při čem se bolest zhoršuje, které faktory ulevují
  • jakou vzdálenost ujde bez bolesti
  • zda je přítomnost ztuhlost na začátku pohybu
  • zda došlo ke zranění v oblasti kyčle
  • jaké dělá pacient sporty a koníčky
  • zda se bolest nepřenáší např. do páteře

Vyšetření při bolesti kyčlí

  • Inspekce kloubu v klidu a chůzi, zaměřujeme se na kulhání, nestabilitu kloubu, postavení pánve, kolenních kloubů aj.
  • Pohmatem se zjišťuje, zda je přítomná doteková a poklepová bolestivost, otok, teplota aj.
  • Vyšetření pohybu v kloubu posuzují se ohnutí, natažení nohy v kyčli, zevní a vnitřní rotace aj.
  • Laboratorní vyšetření, v krvi mohou být známky zánětu, zvýšená sedimentace, CRP a počet bílých krvinek. V případě autoimunitních zánětů jsou přítomné autoprotilátky.
  • Zobrazovací metody zahrnují RTG, CT, magnetická rezonance, ultrazvuk – odhalí výpotek v kloubu, scintigrafie…