informujeme o nemocech
Léčba
Transplantace jater
30. Led
Podobně jako jiné transplantace životně důležitých orgánů, je i transplantace jater život zachraňující a prodlužující. První transplantace jater se v Evropě provedla v roce 1968. Pro transplantaci jsou vybíráni pacienti s těmito obtížemi, nemocemi: Konečné stadium chronického poškození jater, např. při jaterní cirhóze, s vážnými komplikacemi, kdy je předpoklad, že pacient nepřežije déle než 12 měsíců a žádná jiná…
Otrava rtutí
16. Led
Rtuť je kov, který je jako jediný za běžné teploty tekutý a těkavý, latinky se jmenuje hydragryrum („tekuté stříbro“). Dříve jsme rtutí setkávali v teploměrech a zářivkách. Ty jsou však již nyní zakázané. Dnes se rtuť využívá v průmyslu a do různých kovových slitin. Cesty otravy: Požití rtuti nebo jejích solí ústy Inhalace rtuťových par Akutní otrava…
Malabsorpční syndrom
9. Led
Pod pojmem malabsorpční syndrom se skrývá porucha vstřebávání živin. V důsledku nevstřebávání životně důležitých živin dochází k narušení fungování organismu, jeho oslabení a nemocem. K malabsorpci může dojít vinou poruchy trávení, vstřebávání a transportu živin do krve, sekrece trávicích šťáv a enzymů, či při poruše pohyblivosti střeva a poškození střevní stěny aj. Malabsorpce z poruch trávení je přítomna…
Hypopituitarismus
19. Pro
Hypopituitarismus je stav, kdy je snížená či zcela vymizí tvorba a sekrece hormonů z předního laloku hypofýzy. Adenohypofýza tvoří množství hormonů, které ovlivňují další žlázy s vnitřní sekrecí. Můžeme se setkat se stavem, kdy je postižen pouze jeden hormon, na druhou stranu může být omezena či zastavena tvorba všech hormonů, pak se jedná o panhypopituitarismus. Příčiny vzniku:…
Apalický syndrom, vegetativní stav
21. Lis
Apalický syndrom je neurologický stav, kdy je přerušeno propojení mezi mozkovou kůrou a podkorovými strukturami mozku. Mohou být zachovány autonomní funkce hypotalamu a mozkového kmene. V takovém stavu si pacient neuvědomuje sebe ani své okolí. Příčiny vedoucí k apalickému syndromu: Nedostatek kyslíku trvající několik minut, zástava krevního oběhu, tonutí, šokové stavy, dušení Záněty mozku, bakteriální meningitida, virové…
Umělá plicní ventilace
3. Říj
Umělá plicní ventilace (umělá plíce) je mnohdy život zachraňující podpora dechových funkcí a okysličování krve. Nejvíce je využívána na ARO a jednotkách intenzivní péče. Pacient, jehož krev není dostatečně okysličována, je buď intubován kanylou, která se zavede ústy či nosem, což je u krátkodobé plicní ventilace (např. při chirurgických zákrocích v plné narkóze), nebo je u…
Westův syndrom
10. Srp
Westův syndrom je nebezpečným typem dětské epilepsie. Jeho rizikem je, že s nárůstem počtu záchvatů může dojít k nevratnému poškození dětského mozku a vzniku mentálních deficitů. Westovým syndromem trpí asi 28‒30 % epileptických dětí a je častější u chlapců. Objevuje se již ve velmi raném věku, a to kolem 3‒8 měsíců. Příznaky byly poprvé popsány v roce 1841…
Cushingův syndrom
3. Srp
Cushingův syndrom je nemoc hormonálního systému. V tomto případě se jedná o zvýšené hladiny hormonu kortizolu. Kortizol patří mezi glukokortikoidy a je syntetizován kůrou nadledvin. Je též známý jako stresový hormon, neboť se vyplavuje při dlouhotrvající stresové zátěži. Vzhledem k tomu, že hormon zasahuje do spousty pochodů v těle, má Cushingův syndrom velmi pestré projevy. Kortizol, resp. jeho…
Chronický únavový syndrom
11. Čvc
Chronický únavový syndrom nebývá často diagnostikován, neboť jej lékaři „neuznávají“. Jedná se o onemocnění, které sice není smrtelné, ale výrazně snižuje kvalitu života postiženého, často dochází k jeho invalidizaci, vyřazení z aktivního života. Nemoc je dlouhodobá. Často je zaměňován za psychiatrické nemoci, hypochondrii, neurastenii aj. Příčiny: Nemoc má patrně multifaktoriální původ. Příčiny nejsou plně objasněny. Existují tedy…
Leidenská mutace
18. Dub
Trombofilie (hyperkoagulační) jsou stavy charakterizované vyšší srážlivostí krve, tedy tvorbou trombů, což jsou patologické krevní sraženiny. Tyto stavy jsou vázané geneticky, tj. jsou dědičné. Za zvýšenou srážlivostí stojí i Leidenská mutace, která se v evropské populaci vyskytuje v 5−15 %. Leidenská mutace způsobuje změny v koagulačním systému. Koagulační systém je soubor proteinů, které kolují v krvi, aktivují se kaskádovitě…